Antonín Baudyš

6. Koupě auta? Sebedůvěra je podmínkou.

10. 12. 2015
S přibývajícím věkem kluk ve mně dychtí po dobrém autě. Ta touha mladého člověka, že jednou to půjde, a snad dříve, než člověku bude šedesát. Z toho důvodu jsem nikdy nedosáhnul na nové auto, vždy si kupoval druhou ruku a vždy měl štěstí. Fakt štěstí. Na bazar, na auto, žádné velké investice do servisu apod. První auto mi prodal táta, na druhé auto mi rodiče půlku přispěli, na třetí nám dvěma třetinami přispěla maminka. Teď jsem poprvé v situaci, kdy si jej celé kupuji sám. Ve 43 letech už je na čase.
6. Koupě auta? Sebedůvěra je podmínkou.

Začíná to suprově

Kupuji Ford, protože Fordům z ojetin nejrychleji klesá cena. Mají dokonalé podvozky, řízení je měkké, výbava bohatá, mé zkušenosti ty nejlepší. Vyrábějí se v Kolíně nad Rýnem, v podstatě německá kvalita. Nejvýhodněji se cena jeví na webu áček. Seberu odvahu a v noci píšu mail do AAA, že bych chtěl své bílé Mondeo diesel kombi automat 2004 s hliníky, disky a gumami na zimu prodat a koupit stejné Mondeo, akorát 2011, s usbčkem a bluetoothem. Druhý den ráno volá chlapík z Olomouce. Tyjo, to je fofr. Chlapíkovi volám nazpátek, mluvím s paní v Praze, ale dobře, velice fajn žena, velice fajn rozhovor. Vypadá to slibně, 250 tisíc při koupi na splátky, splátky mi dva manažeři po telefonu potvrdí že elegantně do třech a půl tisíc na osm let, při akontaci 20 procent. 

Jsem na místě!

Dorazím do olomoucké pobočky. V poledne tam není moc zákazníků. Všechno chlape, akorát se to loudá. Na Moravě se ale věci loudají, s tím jsem smířený. Také se často loudám, konec konců. Na místě mi chlapi oznámí, že skutečná cena je 316. Že to financování je nevýhodné a méně zaplatím - když se to sečte - při vyšší ceně auta. A že mé staré auto vykoupí za 39 tisíc. A já vím, že ne, že si ho v Šumperku v klidu prodám za 49. Chci odejít. Nejde to. Nemám občanku, řidičák, techničák. Čekám půl hodiny. Paní v kanceláři mi oznámí výši splátek a i s havárkou to má být 7.500 měsíčně. To nedám. Chci odejít. Přijde místo ní manažer prodejny a ptá se mne, zda si auto koupím, když mi jej vykoupí za 50 tisíc a když se mi splátky sníží na 5.700, protože nebudu platit havarijko. Říkám ano, zaplatím vratnou zálohu dva tisíce a auto bude převezeno z Prahy do Olomouce. 

Vystřízlivění cestou domů

Doma si uvědomím, že i 5.700 je na mne ranec, jedno auto už splácím, dům splácím, mám drahou kancelář a řadu malých půjček. Jsem živnostník, tři děti, žádné rezervy. Uvědomím si, že mi kluci cenu navýšili o 26% a já to spolknul a ani nepíp. Uvědomím si, že namísto auta za 250 tisíc si koupím auto ve finále za 540 tisíc. Takže mne čeká druhé kolo, kdy do Olomouce zajedu o víkendu a nastavím, že si auto rád koupím za původních 250 tisíc, při splátkách do 3.500 korun. Podle původní domluvy, potvrzené dvěma lidmi. Nanejvýš se mi stane, že mi chlapci řeknou "smůla nazdar" a já jim také řeknu "smůla nazdar". Když na to přijde, s mým současným mondeem můžu jezdit klidně ještě roky, do utahání.

Být slabá povaha

Celé jednání s áčky je vždy korektní a lidsky v pohodě. Dokonce jsem ocenil, když mi u jednoho vytipovaného auta prodejce říkal, že tomuhle odejde turbo, proto ho dáváme levněji. Odklad splátek o dva měsíce potěší a zimní gumy na jednu sezonu také potéší. Celý proces je ošetřený nezbytným pohodlím. Gauče v čekárně, automat na kafe a na bagetu. Výkup je bez tlaku a příjemný. V čekací místnosti pravda hraje televizní program, v němž jsou vyšetřování vraždy a kdy se každých dvacet minut, ze dvou hodin, které jsem na pobočce strávil, ozvalo "otevřete, policie". Notabene, když uniformy kluků z prodeje připomínají policejní uniformy přinejmenším barvou a střihem.

Být slabá povaha, tak si nevšimnete, že mluvíte během celého procesu s osmi různými lidmi. Kteří Vám každý říkají něco trochu jiného hodně jiného. Ok, nejsem slabá povaha, beru to jako hru, ve které se může zákazník ztratit a nevědět pak už, co si myslí on sám nebo co si přeje nebo co původně četl na webu. 

Být slabá povaha, spadnu do jisté submisivity už tím, že v době, kdy je vaše auto oceňováno, odevzdáte občanku a řidičák, velký techničák pochopím. Ale nemůžete odejít, dokud áčka nedají svolení k odchodu, respektive dokud vám nevrátí doklady. A do té doby člověk čeká a neví na co a slabá povaha se může mezitím vydeptat, že vezme jakékoliv peníze za výkup a kývne na jakoukoliv výši splátek. 

To be honest

Abych áčkám nekřivdil, pokud jste slabá povaha, je to váš problém a neměli byste tam chodit. Ad jedna. Ad dvě, netuším, jak to vypadá u jiných bazarů, jako je třeba Auto ESA, naposledy když jsme kupovali Ford Galaxy ve Slaném, upřímně řečeno na nás prodejci a nezávislý servis sehráli také velkolepé divadlo a říkám to i s jistým uznáním, jakkoliv jsem byl tehdy jouda já, že jsem si nevšimnul úplně sjetých gum a nedokázal se ozvat o nižší cenu. A až později jsme přišli na to, že Galaxy muselo hodně ťuknout, podle pokřivení nápravy. A přitom neva, jezdí a slouží skvěle. 

Nejsem oběť, nejsem poškozený, nestěžuji si. Svým způsobem jsem potěšený, že jsem vlezl do jámy lvové s plným vědomím co dělám, a neprohrál jsem. A můžu stále ještě vyhrát. Je to hra, ale vyžaduje trpělivost a není pro slabé povahy. Auto kupujeme a zároveň prodáváme každých pět až deset let. Po bydlení se obvykle jedná o naší největší investici. Přeji Vám dostatek štěstí a nezbytnou sebedůvěru. Tonda Baudyš

Pokračování příběhu najdete zde