Do roku 1989 panoval převládající koncept štěstí: maminka, tatínek, holka, kluk, domeček, autíčko, chalupa, dovolená. Do roku 1989 byl úspěch jednotlivce považován za úspěch společnosti, ve které žije a která mu tento úspěch pomohla uskutečnit. Nicméně společnost měla tendenci určovat, co úspěch je a co není. Jinými slovy v sobě mám sklon se domnívat, že o našem úspěchu nerozhodujeme my sami. A že jej spíše určují druzí lidé svým uznáním popřípadě že úspěch rovná se ocenění klanu skrze mediální ozvěnu.